Radek Simkanič

Softwarový vývojář se zaměřením na AI, datovou analýzu a backendové systémy. Milovník hor, koček a deskových her.

Co pro Vás znamená Nový Jičín?
Dětství. Táta měl kdysi restauraci v Novém Jičíně, kde jsem jako malý pobíhal. Pamatuji si, jak táta rozhazoval drobné po náměstí jako reklamu na svoji novou restauraci, aby nalákal lidi. Později jsem odjel na Erasmus do Finska a zase se vrátil. Doporučuji takovou zkušenost každému. Teď jsem zpět a v Novém Jičíně bývám často. Příjemně mě překvapuje, kolik kaváren se tu poslední dobou otevřelo. Ještě kdyby tu tak byl cowork, to by bylo super.

Jak dlouho už podnikáte? Jaké byly začátky?
Vlastně jsem ani neměl v plánu podnikat. Právě proto, že jsem rodiče viděl pořád chodit pozdě domů a nikdy na nic neměli čas. Tak jsem došel k tomu, že kuchař, číšník nebo restauratér ze mě nebude. Stal jsem se programátorem, a i když technicky podnikám pět let, jsem kontraktor. To znamená, že nebuduji vlastní firmu, ale pracuji zakázkově pro větší firmy. Baví mě na tom ta relativní svoboda. Začal jsem spíš z donucení (v Brně), protože v období covidu to byla nutnost. Nicméně mi to umožnilo pracovat pro velkou americkou firmu, a to člověk získá zase trochu jiný pohled na svět. Teď už mám v hlavě nápad na vlastní projekt a pracuji na něm.

Jak vznikl tento nápad?
Vlastně to byla náhoda. Jsem vývojář v IT a baví mě to, ale nějak si při tom člověk musí čistit hlavu, a tak jsem s kamarády začal hrát badminton. Hra je to fajn, jenže jsme se čím dál častěji dohadovali, jestli to byl out, nebo ne. Řekl jsem si: „OK, tak já tam příště postavím nějakou kameru a bude to.“ Potom mi to nějakou chvíli hlodalo v hlavě a řekl jsem si, že takových lidí, co se dohadují, bude víc. A protože se pracovně věnuji strojovému učení – dneska by se řeklo AI – tak jsem si řekl, že zkusím vymyslet systém, který by to vyhodnocoval a třeba při outu pípnul. Podobně jako „jestřábí oko“ při profi zápasech v tenisu. Naše hrací parta se ale rozpadla a na nápad jsem zapomněl až do chvíle, kdy se objevily workshopy Podnikej raz dva.

Co Vám dala účast v programu Podnikej raz dva a jaké máte plány?
Díky Podnikej raz dva jsem svůj nápad oživil a dal mu jméno LineGuard. Byl to pro mě impulz začít to řešit a více se nápadu věnovat. Udělal jsem základní finanční propočty a mám představu, jak by to mohlo businessově fungovat. Navíc bylo příjemné dostat se mezi lidi, kteří se podobně jako vy o něco snaží, o něčem přemýšlejí a tak dále. Taky jsem se naučil úplně jinak o tom nápadu mluvit a podařilo se mi nadchnout kolegu, který, zdá se, do toho půjde se mnou. Rád bych měl do roka funkční prototyp. Velmi mě motivuje představa, že můj systém používají na mezinárodních šampionátech. To bych si přál.

Co byste vzkázal těm, kteří o podnikání přemýšlejí?
Dobře to promyslete, ale nebojte se a zkuste to. Není moc co ztratit. Kdo nezkouší nové věci, zůstane stát na místě. Je lepší to zkusit než jen vzdychat nad tím, co by mohlo být.